MRAVENEČNÍKOVO

Po obědě v ostravském klubu Parník jsme se beze spěchu přesunuli do Opavy. Systém zdejších jednosměrek, pěších zón a zákazů vjezdu, doplněný o jedinou orientační mapu v notebooku, kterému zbývalo několik minut života, nám vcelku vkusně zpestřil příjezd do klubu Art i následné hledání hotelu Koruna. Zato koncert byl ze všech dosavadních po všech stránkách nejvydařenější. Nechyběla ani obligátní vložka v podobě výměny prasklé kytarové struny. I tentokrát jsme prověřili, že alespoň jeden návštěvník koncertu u sebe nosí kapesní nůž (bez něhož výměna nemůže proběhnout).

Dobře naladěni z následného koncertu Jablkoňe jsme se přesunuli do legendárního klubu Jam, od nějž nás většina místních odrazovala. Tomu se nedalo odolat a museli jsme to zažít na vlastní kůži. Jam nás nijak neurazil, ale nebylo to pro duše zchvácených hudebníků lačných hovoru o všem a o ničem ideální prostředí. Konečnou štací se proto stal bar Mrkev, zasazený stejně jako jeho jmenovkyně hluboko pod zem. Čekalo na nás nečekané, setkání s houslistou od Vládi Mišíka a Eggnoise Vláďou Pavlíčkem, což jsme ani tentokrát nezdokumentovali.

Jakub